Ruce, nohy a jiné neurózy

22. listopadu 2012 v 4:33 | Meduza |  Meduza's world

Tohle bude zábavný článek o mých neurózách a fobiích, takže přeji příjemnou zábavu a tajně doufám, že se najdou lidé, co mají hrůzu ze stejných věcí jako já.

Z nějakého záhadného důvodu mě znervózňuje pohled na loketní jamky, zápěstí a kolena. A to i na moje vlastní. Proto jsem ochotná se v létě pařit v silonkách, legínách nebo gatích. Návleky, rukavice a potítka jsou pro mě další nutnost. Moje sbírka punčocháčů, punčoch, legín, rukavic, potítek a síťovaných GIY (goth it yourself) návleků je opravdu impozantní. V podstatě zakrývám děsivou věc něčím, co je hezké a co mi sluší, ha!

Další lahůdkou jsou kinetózy, tedy nemoci z pohybu. V autobuse už naštěstí neblinkám, mám ale hrozné závratě z chůze do schodů, ze schodů, ve výtahu trpím klaustrofobií a celou cestu se mi v hlavě odehrávají katastrofické scénáře obsahující utržené lano, pár vteřin pádu a ne příliš estetickou smrt. Legrační je, že bydlím v 6. patře, takže si toto "užívám" několikrát denně. Eskalátory jsou pro mě koncentrované zlo, vždycky na nich musím jet s někým, komu drtím ruku a kdo mě drží, aby se neskácela.

Následující horror se nazývá hloubky. Podle mě je totiž hloupost mít strach z výšek. Chodit kolem vysokých objektů mi ani trochu nevadí, horší je, když jsem někde vysoko a koukám do hloubky pod sebou. Mám z toho hrozné závratě a děsivou chuť nechat se stáhnout dolů, takže si musím neustále připomínat, že vlastně nemám chuť skončit vizuálně nepěknou smrtí jako ve výtahu. Ke strachu z hloubek bych zařadila i strach z hluboké vody, kvůli kterému jsem nebyla nikde plavat víc jak 10 let, protože jeden nikdy neví, co zubatého nebo chapadlovitého by ho mohlo stáhnout dolů a sežrat.

No a pak tu máme klauny. A figuríny ve výlohách. A sněhuláky. A nesmím zapomenout na kamenné sochy. Nic z toho radši komentovat nebudu, jelikož se o tom bojím i přemýšlet.

Pak mám nutkavou potřebu mít pořád čisté umyté ruce a bez desinfekčního gelu nemám odvahu vyjít ven, jelikož infekční agens číhají na každém rohu. A už s tím výčtem radši končím, než mě někdo napráská a já se dostanu do vypolstrovaného pokoje bez kliky.

Když se tak nad tím zamyslím, mám vlastně docela působivou sbírku fobií, OCD a různých neuróz. Nejtěžší je určitě vysvětlit někomu, proč najednou v běžné každodenní situaci blednu, klepu se, hyperventiluju a hystericky používám inhalátor, to si pak připadám opravdu jak magor.

A co vy, máte taky nějaké bizardně legrační fobie a neurózy?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lila lila | Web | 22. listopadu 2012 v 9:17 | Reagovat

S klauny a sochami s tebou souhlasím. Jůj taky vidím další fanda doctora jo Blink byl něco plačící andělé mě budou děsit asi navždy. Taky mi vadí když je kolem mě moc lidí a talčí se na mě z toho mám záchvaty úzkosti, nesnáším chození do sklepů protože trpím chorobnou představou že tam něco nebo někdo je.

2 Meduza Meduza | Web | 22. listopadu 2012 v 14:34 | Reagovat

[1]: Jop, vždycky když chytám panický záchvat, tak se skoro modlím, že najednou odněkud uslyším ono "I'm the doctor":D Sklepům taky nevěřím a z lidí mám též špatný pocit, ale mám pro to pochopení, i když to pořád není pro mě takové zlo jako eskalátory....

3 Ophelia Violetta Ophelia Violetta | 22. listopadu 2012 v 18:08 | Reagovat

S tím zápěstím nejsi sama, tím je nejvíc slavná Lucy, mohly byste si o tom dost dobře popovídat =)

No já tě chápu s hloubkama, jak tě to tam vcucává a desinfekčním gelem, nemůžu bez něho žít. Když ho nemám v kabelce tak mám chuť se vrátit domů, nebo si chodím jen tam mýt ruce na záchod v obchoďáku...

Já teda ještě němůžu vystát lidi v dopravních prostředcích, lékárny, nemocnice a jiná doktorská zařízení, komunikaci s cizíma lidma, telefonování, oční kontakt a stonožky.

Nic si z toho nedělej, všichni jsme takový trošku narušený, no <_<

4 Meduza Meduza | Web | 22. listopadu 2012 v 18:42 | Reagovat

[3]: No vidíš, na nemocnice a všeobecně lékařská zařízení jsem si nevzpomněla, ale vždycky mě v nich přepadá klaustrofobie a když na mě vytáhnou injekci, předvedu ukázkový hysterický záchvat s omdlením.....a když mám někomu volat, tak se mi vždycky rozbuší srdce a začnou se mi klepat ruce....a vícenozí tvorečkové můžou zalézt do různých tělních otvorů, z toho mám občas noční můry, že se mi něco hýbe pod kůží a žere mě to zevnitř, brrrr!
Jsem ráda, že v tom nejsem sama, ono docela pomáhá si o tom popovídat a dozvědět se, že i ostatní lidé mají různé fobie a OCD.

5 Leonora L Lunae Leonora L Lunae | Web | 22. listopadu 2012 v 19:33 | Reagovat

Mě neděsí ani tolik pohled na zápěstí, jako spíš pohled na žíly,z toho mám chuť se poskládat,pavouci a stonožky, hloubky, výšky, sochy a postavy na obrazech, pohledy plyšáků a panenek, velké místnosti nebo místa tak velká a prázdná, že není kam utéct, věci větší než já,… No mám toho spoustu :) Nebo tak pohled na ránu brrr

6 Meduza Meduza | Web | 22. listopadu 2012 v 19:58 | Reagovat

[5]: Další do klubu, výborně:)

Mám chuť všem poslat vydesinfikované a bezžilnaté virtuální obejmutí s krabičku anxiolytik.

7 Anwiel Anwiel | Web | 22. listopadu 2012 v 20:09 | Reagovat

Já mám panickou hrůzu z toho, že někdy někde omylem sním maso. To bych si pak vyrvala žaludek z těla a vyprala ho v savu =)
Pak špína. Nesnáším špínu! A nejvíc nesnáším držadla v mhd. Takový humus! Dotýkají se jich tisíce lidí, kteří si na ty ruce prskají bacily, používají je na záchodech a pak si je pořádně neumyjí, nebo raději vůbec... Aaaa, to nesnáším!
Potom určitě veřejné záchody. V metru, v obchoďácích, v barech nebo hospodách. Představa, že bych si na ten záchod měla sednout mě zabíjí.
S vodou to máme stejně. Vždycky, když ž mě někdo přemluví, abych se šla koupat někam do přírody, tak si živě představuji, co tam podemnou plave a co na mně zaútočí. Brrr.
A něco trochu intimního - mám děsnou hrůzu z toho, že bych měla mít něco intimního s někým kdo se předtím řádně neumyl. Mít sex s někým, kdo se za celý den neumyl (nemyslím tím jen "tam dole"), to je na zvracení!
To je asi tak to hlavní, jinak je toho mnohem víc...

8 Jamee Jamee | E-mail | 5. ledna 2013 v 11:24 | Reagovat

Klauni, figuríny, panenky, přírodní koupaliště (od doby, kdy se mi něco slizkého otřelo o nohu mě tam nikdo nedostane), vraždění pavouků a pavouci obecně (nikdy nevíš, kdy se ti v noci přijde třímetrový duch pavouka pomstít a sežere tě), hmyz obecně (vždy si představím, že to během spánku sním)
MHDčkem nejezdím vůbec, radši jdu třeba 4 km pěšky, doteku cizích lidí (cizí lidi mají breberky, co ti zalezou pod kůži a začnou tě žrát), špinavých jehel a střepů i na velkou vzdálenost (co když se člověku zamotá hlava a upadne na to a něco chytne), panickou hrůzu mám z otěhotnění a prostorů, kde je puštěné nějaké rádio, nemocných lidí, mrtvých ryb s očima, uzavřených prostor (dojde vzduch, sekne to se mnou a pak mě znásilní) a nejvíc mě děsí to, že mi jednoho dne začnou vypadávat zuby :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama